Pojem Universitas

Universitas is a Latin word meaning "the whole, total; the universe, the world"

(Wikipedia: Universitas)

„Samo slovo celistvost naznačuje, že nejde o nějakou sumaci, souhrn všeho jednotlivého jsoucího, resp. jeho poznání, nýbrž za celistvostí slyšíme jednotnost, jednotu. Později uslyšíme, že se jedná o ono jednotné a celkové, na základě kterého rozumíme všemu jednotlivému."

(Jiří Michálek: Co je filosofie?)

Proč Universitas

„Vzdělání kdysi souviselo s ambicí dokázat, že domnělé jistoty doby jsou iluzivní. Společnost, která se ve jménu domnělé efektivity a oslněná představou, že vše může podřídit kontrole ekonomického pohledu, osekává svobodu myšlení, a tím se připravuje o možnost rozpoznat iluze jako iluze, se upsala nevzdělanosti, ať ve svých databázích shromáždila jakoukoliv sumu vědění.“

(Konrad Paul Liessmann: Teorie nevzdělanosti – Omyly společnosti vědění)

„Ach přeškoda těch bědných zaviněně nevinných! Protože jim scházelo něco, co každému z nich mělo vyjít v ústrety, pravý vzdělávací ústav, který jim mohl poskytnout cíle, mistry, metody, vzory, druhy a z jehož nitra by je ovanul povznášející závan pravého ... ducha. Tak zakrňují v divočině, tak degenerují v nepřátele ducha, s nímž jsou vlastně niterně spřízněni; tak vrší vinu na vinu, těžší než kdy navršily jiné generace, špiníce ryzost, znesvěcujíce svatost, vyzdvihujíce faleš a nepravost."

(Friedrich Nietzsche: O budoucnosti našich vzdělávacích ústavů)

„Obory věd jsou si mnohdy značně vzdáleny. Způsoby, jakými traktují své předměty, se od sebe často zásadně liší. Tato roztříštěná mnohotvárnost disciplín drží dnes pohromadě už jen technickou organizací univerzit a fakult a jednotný význam si zachovává jen praktickým zacílením oborů. Naproti tomu odumřelo zakořenění věd v jejich bytostné půdě.“

(Martin Heidegger: Co je metafyzika?)

„Člověk nemusí být filosofem a také jím většinou není, i když v každém filosofie ,dřímá'. Ale student univerzity, kterému zůstane filosofie zcela cizí, si těžko může osobovat nárok univerzálního vzdělání a cítit se akademickým občanem. Vždyť akademie je společenství svým původem a podstatou povýtce filosofické a je zároveň kolébkou všeho vědění, jež univerzita poskytuje."

(Jiří Michálek: Co je filosofie?)

„Přírodní věda, jež se vyhýbá úvahám o svém smyslu, nemá už člověku co říci, zatímco vědy o člověku dovolávající se své nenahraditelnosti popírají svou nejvlastnější funkci tehdy, odmítají-li vzít na vědomí, že otázky, které řeší, mohou přicházet i odjinud.“

(Miroslav Petříček: Ostrovy neboli pevnina, in: K čemu dnes humanitní vědy?)

„Jestliže naše chabá mysl z jakýchsi praktických důvodů rozdělí tento pohár vína, tento vesmír, na části – fyziku, biologii, geologii, astronomii, psychologii, atd. – pamatujme, že příroda o tom neví! Proto složme to všechno zpět dohromady a nezapomeňme nakonec, čemu má sloužit. Ať nám připraví ještě jedno, závěrečné potěšení: vypijme ho a na všechno zapomeňme!“

(Richard Feynman: Přednášky z fyziky s řešenými příklady 1/3)

„Jde o hluboké porozumění jednoty, která je východiskem pro všechnu lidskou touhu po poznání, bez ohledu na to, zda je jeho hladina manifestována skrze tak široce odlišné lidské prostředky, jakými jsou biologie, fyzika, filologie a filosofie.“

(Niels Bohr, in: Niels Blædel: Harmony and Unity – the Life of Niels Bohr)

„Pravděpodobně se dá říci zcela obecně, že v dějinách lidského myšlení došlo k nejplodnějšímu rozvoji tam, kde se setkaly dva různé způsoby myšlení. Tyto různé způsoby myšlení mohou mít své kořeny v různých oblastech lidské kultury nebo v různých dobách, v různých kulturních prostředcích nebo v různých náboženských tradicích. Jestliže se skutečně setkají, tj. jestliže aspoň vstoupí natolik do vzájemného vztahu, že vznikne opravdové vzájemné působení, pak lze doufat, že vznikne nový a zajímavý vývoj.“

(Werner Heisenberg: Fyzika a filosofie)

„Tím, že člověk vykročí na cestu, po níž jej vede pravda, tedy na cestu vrcholného úsilí o poznání pravdy a o podřízení celého vlastního života jejím požadavkům, stává se spolučlověkem, soudruhem celé řady jiných lidí, kteří vykročili stejně jako on, ať už žili dávno před ním anebo se teprve narodí.“

(Ladislav Hejdánek: Člověk a pravda, in: Úvod do filosofování)

„Poznání se vždy vztahuje samo k sobě. Jakýkoliv poznatek – včetně poznatku vědeckého – je sebepoznáním, poznáním poznání. Poznatek není přidáním dalšího faktu, přičtením nové znalosti k naší dosavadní zkušenosti, nýbrž je sám zkušeností. Učinit zkušenost – to znamená něco pochopit z hlediska celkových souvislostí. V těchto souvislostech se zjevuje svět jako celek. Každé nové poznání vyžaduje větší či menší restrukturaci tohoto celku."

(Zdeněk Neubauer: Smysl a svět – hermeneutický pohled na svět)